BIM je metoda, nikoli počítačový program
Abyste mohli začít pracovat metodou BIM, nestačí koupit jen nějaký vhodný software. BIM znamená zásadní změnu způsobu práce s informacemi.
O BIM (Building Information Management) mluvíme jako o metodě. Je to tedy změna způsobu práce s informacemi o stavbě. A to změna poměrně zásadní a hluboká. Nese s sebou nutnost nejen pracovat s digitálním modelem stavby (3D modelem), ale digitalizovat všechny postupy, pravidla, procesy a – co bude možná pro řadu lidí nejobtížnější – také veškerou komunikaci související se stavbou.
Informační model stavby neboli digitální dvojče nevznikne v počítači projektanta. Skládá se postupně z celé řady informací, které přibývají v jednotlivých fázích životního cyklu stavby. Ve virtuálním světě se model stavby skládá velmi podobně, jako v tom fyzickém. Jen místo cihel máme informace a místo spojovacích materiálů digitální nástroje. A podobně jako fyzická stavba, i ta virtuální se sesype, pokud některou z důležitých komponent vynecháte.
Bez sdílení není BIM
Řízení výstavbového projektu metodou BIM se neobejde bez vytvoření informačního modelu stavby (IMS), jehož součástí je také digitální model stavby (DIMS). Ten je uložen ve společném datovém prostředí (CDE), stejně jako další informace související se stavbou - IMS - tak, aby k němu mohli přistupovat všichni zainteresovaní. Ti všichni totiž musí mít možnost sdílet informace, a zároveň mít jistotu, že v každém okamžiku mají k dispozici jejich aktuální verzi. Velikou výhodou je, že CDE již obsahuje základní prohlížení a funkce pro DIMS, takže všem přímo bez nutnosti dalšího software nabízí možnost s DIMS pracovat.
Je samozřejmě jasné, že každá z různorodých stavebních profesí používá jiné digitální nástroje a potřebuje svůj pohled na informační model stavby. Aby bylo možné informace efektivně sdílet, potřebujeme k tomu, aby všechny stavební profese mluvili stejným jazykem – to zajistí využívání společného klasifikačního systému (ten zajistí, že všichni budou stejné věci označovat stejně) a datový standard (díky němu budou data ukládána strukturovaně tak, aby je digitální nástroje jednotlivých profesí byly schopny přečíst).
Platit by to nemělo jen o datech samotného digitálního modelu, ale třeba také o rozpočtech. Ty sice mohou být jeho součástí, ale dnes vznikají spíše samostatně. Pokud ale máme řídit projekt digitálně, potřebujeme mít i rozpočet digitálně, protože častou formou jsou složité tabulky s řadou sloupců a řádků, jenž jsou sice elektronické, ale nikoli digitální. Připravovaný otevřený rozpočtový formát umožní sdílet rozpočty bez ohledu na nástroj, ve kterém byly vytvořeny.
Nejen levněji, ale i transparentněji
Jistou míru standardizace potřebuje digitalizace také ve smluvní oblasti. Pochopitelně to neznamená, že všechny stavby bude pokrývat jedna, stejná, smlouva o dílo. V řadě státu světa se dnes již ale využívá standardizovaných smluv sdružení FIDIC a alternativou může být podobný standard pro střední stavby, který postupně vzniká i v Česku. Pro veřejné zadavatele i dodavatele to vytvoří mnohem transparentnější, předvídatelné a oboustranně jasnější prostředí.
