Každá klasifikace je popsána klasifikační tabulkou. Ta obsahuje konsolidovaný seznam všech tříd a podtříd. Tradiční klasifikační systémy tento výčet považovaly za úplný a nebude ho třeba aktualizovat. Dnes ale víme, že tento předpoklad je zcela nerealistický. Moderní klasifikační systémy – a CCI je jedním z nich – jsou proto navrženy tak, aby tuto konečnost vyloučily. Neexistuje žádná třída ostatní, ale pokud vzniknou nové unikátní objekty, které nelze zařadit do stávajících tabulek, vytvoří se nová vhodná třída/podtřída. Moderní systémy se tak mohou s rozvojem znalostí dále rozvíjet.
Cestu k tomuto přístupu otevřela mezinárodní norma ISO 12006-2:2001 a její revize ISO 12006-2:2015, která ve své části dvě nastiňuje klasifikační rámec pro mezinárodně přijatelný klasifikační model zastavěného prostředí. Struktura navržená touto normou pak koresponduje s jednotlivými klasifikačními tabulkami, tak jak je využívá mezinárodní klasifikační systém CCI. Základem jsou tedy stavební prostory, ze kterých vznikají stavební celky. Několik stavebních celků pak vytváří stavební komplex. Pro potřebu větší podrobnosti je stavební celek složen ze stavebních prvků. Stavební prvek je v normě ISO 81346 reprezentován třemi komponenty, které specifikují jeho funkci ve stavebním celku – funkční systém, technický systém a stavební část. CCI tedy svými šesti tabulkami (stavební komplexy, stavební celky (entity), stavební prostory, technické systémy, funkční systémy a komponenty) plně odpovídá tomuto standardu. Umožňuje nám tak směřovat k postupnému sestavení digitálního modelu vystavěného prostředí.
Pomocí tabulek mezinárodního klasifikačního systému CCI můžeme komplexně popsat všechny stavby od celku přes jeho stavební prostory a systémy až po jednotlivé detailní komponenty. A to i se vzájemnými vazbami, tak aby nám softwarové nástroje mohly následně poskytnout intuitivní navigaci po rozsáhlých stavbách pro selektivní práci jen s tou množinou dat, kterou potřebujeme právě pro aktuální činnost či rozhodnutí.
Tento přístup umožňuje též následně doplnit vlastnosti potřebné pro srovnávací analýzu, ale i vyhledávání a třídění pro všechny části staveb podle potřebné podrobnosti (např. popisy technických systémů či prostorů). Model vystavěného prostředí popsaný v normě ISO 12006-2:2015 vybavený klasifikací CCI tak umožňuje zachytit a popsat obsah všech stavebních celků v průběhu celého jejich životního cyklu.
V Evropě existuje společný hospodářský prostor Evropské unie, což znamená, že ve všech oblastech života se uskutečňuje stále více přeshraničních obchodů. V nich se setkávají lidé z různých kultur, mluvící různými jazyky, ale současně i řídící se rozdílnou legislativou. Proto má smysl hledat mezinárodní jazyk, který umožní popsat identicky jak celek, tak jeho části. Mezinárodní klasifikační systém CCI je – v souladu s normou ISO 12006-2:2015 – vytvořen tak, aby obsahoval jak základní tabulky společné pro všechny uživatele klasifikačního modelu napříč zeměmi, tak národní tabulky respektující specifické potřeby stavebního sektoru v té které zemi.
Jakkoli nějaký klasifikační systém dnes používá každá stavařská profese, sdílení informací nám to neusnadňuje. Klasifikace je vždy z jistého pohledu subjektivní, proto se dnes běžně setkáváme s tím, že každá profese využívá klasifikační systém uzpůsobený přesně svým potřebám. To ale současně znamená, že v každé fázi životního cyklu stavby je třeba třídění provést znovu. Pohled projektanta může být (a je) vždy trochu odlišný od pohledu například vedoucího stavby. Potřeba vše znovu přetřídit může během životního cyklu stavby znamenat mnoho hodin práce navíc, které se zpravidla neprovedou. Což vede k tomu, že pak příslušná profese nemá k dispozici informace pro snadnou a rychlou práci jen s jasně určenou částí informací. Výsledkem jsou pak neustále se opakující činnosti, kdy pro různé přehledy či rozhodnutí si uživatel „ručně“ vyhledává potřebné informace pořád dokola. Nejenže pak je činnost zatěžována zbytečnými velkými časovým nároky, ale vytváří se realistický prostor pro celou řadu chyb.. Abychom to odstranili a mohli s informacemi efektivně pracovat, potřebujeme společný tenký klasifikační systém využívaný všemi aktéry, napříč celým životním cyklem stavby.
Dosáhnout toho můžeme ale jenom tak, že najdeme „nejmenšího společného jmenovatele“. Příliš robustní klasifikační systémy totiž dávají mnoho prostoru k různým pohledům, a tak se stává, že různé profese zatřídí stejnou věc různě. A především v přílišném detailu nenaleznou ten svůj. Při sdílení informací pak dochází k nedorozuměním. Společný klasifikační systém proto musí být poměrně subtilní a využívat spíše obecnější než detailní popis. Tím se výrazně eliminuje také míra lidové tvořivosti či nerozhodnosti, zda-li patří konkrétní prvek do třídy A či B. A tak zatímco v klasifikačním systému Omniclass existuje pro okno několik stovek tříd a v Uniclassu několik desítek, mezinárodní klasifikační systém CCI má pouze jedinou třídu. Pro přesnější specifikaci okna pak slouží vlastnosti.
Právě vlastnosti datových šablon jsou prostorem, který je určen pro zachycení různých potřeb podrobněji určovat členění třídy. Vytváření těchto vlastností podle jasně určených účelů užití a aktérů vede k neomezené variabilitě, kterou potřebujeme pro sdílení všemi profesemi. Tyto vlastnosti lze pak následně využít pro speciální procesy, analýzy, reporty či další využití. Vzhledem k možnostem současných technologií mohou být vlastnosti uvedené v datových šablonách téměř neomezené, a přesto s nimi bude možné efektivně pracovat a využívat je při vyhledávání. Současně ale máme subtilní klasifikační systém, takže máme velkou šanci, že každá stavařská profese v kterékoli fázi životního cyklu stavby zatřídí ten který prvek stejně, protože se na jeho základní definici shodne.
Klasifikace nám umožňuje rozpoznávat, rozlišovat a chápat stejné věci stejně. Pokud využijme jednotný klasifikační systém pro celý životní cyklus stavby, pomůže nám to sdílet informace napříč všemi zainteresovanými profesemi. Digitalizace ale s sebou nese také globalizaci a i ve stavebnictví se již otevírá cesta k mezinárodní spolupráci. V tuto chvíli je ale ještě složitější nalézt společnou řeč – najednou do hry vstupují nejen různé pohledy jednotlivých profesí, ale i jiný jazyk a různé národní požadavky a podmínky. Proto je extrémně důležité, aby používaný klasifikační systém co nejvíce odpovídal mezinárodním technickým normám. Ty totiž tvoří důležitý společný základ – většina mezinárodních norem se používá ve všech vyspělých státech (a nejen v nich).
Mezinárodní klasifikační systém CCI je od počátku vytvářen tak, aby umožňoval nadnárodní spolupráci. Proto je velmi úzce založen na mezinárodních normách ISO: 12006-2:2001/2015, souboru norem ISO/IEC 81346, a odpovídá také požadavkům souboru norem řady ISO 82045 upravující jménné konvence pro dokumenty. Tyto normy jsou implementované a využívané v celé řadě evropských i mimoevropských zemích. Jsou tak zárukou, že klasifikační systém CCI vychází z jejich principů a bude odpovídat základním požadavkům stavebního sektoru v jednotlivých zemích. A protože tabulky klasifikačního systému CCI jsou postupně lokalizované do jazyků jednotlivých zemí, může být právě klasifikační systém jednou z cest, jak překlenout i jazykovou bariéru.
Důležitým krokem je nyní ve spolupráci s dodavateli a poskytovateli jednotlivých programů a aplikací začít implementovat mezinárodní klasifikační systém CCI jejich nástrojů. Tím bude mnohem přístupnější pro uživatele různých profesí a bude možné jej využívat v pilotních projektech. Získání konkrétní zpětné vazby je totiž jediný způsob, jak je možné klasifikaci CCI doladit a aktualizovat. Tento vstup naši experti mohou přinášet do organizace ISO, a tím můžeme přinést další vylepšení i stávajících standardů. Současně si musíme uvědomit, že technické normy nejsou tvořeny od zeleného stolu. Jedná se ve své podstatě o zachycení best practice, tedy osvědčených a vyzkoušených postupů, na kterých se shodne příslušný sektor průmyslu. V případě mezinárodních norem ISO a EN jde pak o syntézu zkušeností napříč několika zeměmi. I proto můžeme říci, že mezinárodní klasifikační systém CCI vychází z osvědčených postupů stavebního sektoru napříč zeměmi Evropy a naplňuje také jeho požadavky.
Používání jednotného klasifikačního systému na národní – či dokonce mezinárodní – úrovni má své nesporné výhody. Umožní to mnohem efektivněji sdílet informace napříč celým životním cyklem. Je totiž zajištěno, že informace obsažené v digitálním modelu stavby budou za všech okolností chápány stejně. I když je bude využívat firma, která se k projektu připojí až dodatečně. Aby bylo ale možné od všech očekávat využívání jednoho klasifikační systému, je nezbytné, aby tomu nebránili žádné bariéry. A to ani finanční. Potřeba platit licenční či autorské poplatky takovou bariérou bezesporu je. Každá z firem pak přirozeně volí takový klasifikační systém, který je pro ni nejvýhodnější. Tím se ale sdílení informací komplikuje.
Mezinárodní klasifikační systém CCI byl právě z těchto důvodů vyvíjen jako volně dostupný. A to jak pro dodavatele stavařských programů a aplikací, tak pro uživatele všech typů – veřejné i komerční. Licence nijak neomezuje využití klasifikačního systému CCI ani podle typu projektů. Kdokoli si může aktuální verzi klasifikačního systému CCI stáhnout z webových stránek CCIC. Není rozhodující, jestli jej chce využívat na svém projektu či projektech, nebo jej implementovat do svého komerčního software. Volná dostupnost je nepřekročitelným základem, na kterém je CCI budováno.
Klasifikační systém nám pomáhá zajistit, abychom stejné věci chápali a interpretovali stejně. To je důležité nejen v rámci vzájemné spolupráce mezi jednotlivými stavařskými profesemi, ale také v rámci legislativy. V každé zemi existuje mnohdy i několik desítek právních předpisů souvisejících se stavebnictvím. Mnoho z nich vznikalo v průběhu času a odráží se tak v nich vývoj a proměny celého oboru. Tomu odpovídá i roztříštěnost terminologie – stejné věci mohou být označovány různě (například plot a oplocení). Právní jazyk, kterým jsou legislativní dokumenty psány, nemusí vždy odpovídat potřebám stavařské praxe a neberou často v potaz digitalizovatelnost právního textu do podoby strukturovaných dat s jednoznačné stanovenými technickými podmínkami.
Přitom ale vzájemné propojení stejných termínů napříč celou národní (a nejen národní) legislativou je přitom pro digitální budoucnost stavebnictví klíčové. Pojmy jsou důležité pro porozumění lidských bytostí, abychom mohli využít strojového zpracování informací, musíme ale tyto pojmy převést do kódu srozumitelného strojům. A protože stroje nemohou dovozovat, tak jak to umí člověk, musíme zajistit, aby synonyma, tedy stejné termíny, byla převedena do stejného kódu. Anebo naopak konkrétně identifikovat rozdíly, které jsou však vždy potřeba mít podloženy přesnými definicemi u nichž je ten rozdíl patrný. Právě tady může být klasifikace zásadním pomocníkem – s její pomocí totiž můžeme synonyma či rozdíly identifikovat a propojit či oddělovat právě klasifikačním kódem.
Nemusíme ale zůstávat jen na národní úrovni. U mezinárodních zakázek vstupují ještě do hry překlady do národních jazyků. V tomto směru má mezinárodní charakter klasifikačního systému CCI zcela unikátní pozici – nejenže dokáže zajistit propojení různě znějících pojmů v zákonech a vyhláškách, ale současně může pomoci zajistit propojení pojmů napříč klasifikačními tabulkami v jednotlivých jazycích.
Klasifikační systém CCI tak může posloužit jako základ národních ontologických slovníků, které pomohou zmapovat jednotlivé termíny a pojmy v rámci legislativy a vzájemně je propojit. Cílem ontologických slovníků není násilně sjednotit pojmy, což je v krátkém čase kvůli velkým návaznostem neproveditelné, ale přehledně a jednoznačně vytvořit seznam pojmů, jejich definic, zdrojů odkud pochází a především jejich vazeb (synonyma). Právě vytvoření ontologického slovníku je cestou, jak odblokovat časté úzké hrdlo, v němž se často proces digitální transformace stavebnictví zasekne. Poté může odborná debata vést k tomu, jestli je možné definice pojmů v některých případech sloučit, protože jde o stejný „objekt“ (část) stavby, nebo je zde potřeba zachovat významovou diferenci.
To vše je možné díky tomu, že CCI od počátku vyvíjen tak, aby byl plně v souladu s normou ISO 704 - terminologická práce. Celé třídy CCI jsou postaveny na její definici, preferují název a příklady.
