Koncepce BIM napříč studijními předměty
Po půlroční intenzivní spolupráci v rámci týmu BIM EDU a po přispění prvních externích recenzentů vyšel dokument mapující potřebné znalosti a dovednosti v BIM na českých vysokých školách stavebního zaměření, Soupis potřebných dovedností a oblastí znalostí v souvislosti s BIM. Vychází z RVP SOV oborů L0 A M–36 Stavebnictví, geodézie a kartografie a popisem potřebných dovedností se snaží logicky navázat na základy získané na středních odborných školách. V šesti hlavních pilířích vycházejících z kompetencí definovaných ve výše uvedených RVP pro SŠ prezentuje dokument mozaiku oblastí napříč metodou BIM a specifikuje stupně dovedností pro jednotlivé úrovně vzdělání.
Jednotlivé oblasti znalostí nejsou vázány na konkrétní studijní předměty. Organizaci obsahu vzdělání v daných oblastech si každá vzdělávací instituce nastavuje dle vlastní strategie. Obsah vzdělání v dané oblasti může být ve vysokoškolském studijním programu promítnut do jiných předmětů nebo větších studijních celků tak, aby byla respektována logická provázanost s dalšími oblastmi, nebo uspořádán do samostatných předmětů nebo jiných ucelených částí studia (například modulů). V popisu vysokoškolských studijních programů se pak dané oblasti znalostí promítnou způsobem, z nějž bude zřejmé, jak, kdy a kde bude požadovaná úroveň znalostí v rámci celého studia naplněna. Konkrétní popis toho, co přesně BIM studium v daném oboru obsahuje, proto najdete na stránkách jednotlivých VŠ v rámci jejich aktuálně nabízených bakalářských a magisterských programů.
BIM na stavebních fakultách – deset let zkušeností
Z hlediska praxe je primárním požadavkem na absolventa vysoké školy stále především dobrá znalost vystudovaného oboru. Co ovšem s digitalizací stavebnictví přibývá, je uplatnění těchto odborných znalostí v další dimenzi, kterou představuje BIM. Proto je nezbytné, aby principy BIM byly postupně zahrnuty do všech oblastí, které se stavebnictvím souvisí, a to počínaje návrhem stavby až po její demolici, a staly se nedílnou součástí studovaných oborů. Dalo by se říci, že teoreticky jsme připraveni a praxe ukáže. První absolventi středních škol se základy BIM nastoupí na vysoké školy v září 2026, do té doby ale vysoké školství nezahálí.
BIM se na stavebních fakultách vyučuje v různé míře již zhruba deset let a tak, jak se posouvá naše praktické chápání významu této zkratky, tak se uzpůsobuje i obsah výuky (více o současném stavu výuky BIM na VŠ najdete v dokumentu Zpráva o aktuálním stavu výuky na jednotlivých VŠ). Pracovní skupina BIM EDU se proto vedle specifikovaných oblastí znalostí a úrovní dovedností zabývá i způsobem, jak nejlépe tohoto cíle dosáhnout. Je tudíž záměrem pracovní skupiny motivovat soukromé subjekty k tomu, aby se zapojily do spolupráce při tvorbě a aktualizaci tohoto dokumentu, průběžně se k vydávaným tématům vyjadřovaly a optimálně samy poskytovaly náměty a podklady ke studiu a požadavky z praxe.
BIM také součástí projektů celoživotního vzdělávání
Společně s integrací BIM do studijních programů středních a vysokých škol potřebujeme překlenout období, než budou první absolventi k dispozici. Připravujeme proto i projekty zaměřené na celoživotní vzdělávání v oblasti BIM pro zájemce z řad soukromých firem. Informace o prezenčních nebo online formách vzdělávání v definovaných oblastech budou brzy k dispozici ne stránkách koncepceBIM.cz. Přestože vysokoškolské a celoživotní vzdělávání nelze zcela směšovat a z hlediska výuky je potřeba použít odlišné vzdělávací postupy, i v rámci celoživotního vzdělávání bude možné nově vzniklý Soupis potřebných dovedností a oblastí znalostí v souvislosti s BIM využít.
Obdobné znalosti a dovednosti se sice vysokým školstvím i oblastmi celoživotního vzdělávání prolínají, pro zájemce o celoživotní vzdělávání je však rozdíl v délce dosažené praxe. Zatímco student VŠ není ovlivněn zkušenostmi, zatížen předsudky o krkolomnosti oboru a snáze vnímá principy digitalizace s využitím nejnovějších technologií, profesionál s desetiletou praxí mnohem lépe zasadí nové teoretické poznatky do kontextu určitého stavebního projektu a dokáže si lépe představit jejich konkrétní využití. Čerstvý absolvent bude pravděpodobně začínat na těch nejnižších pozicích, než se vypracuje do role plnohodnotného BIM koordinátora, potažmo BIM manažera, profesionál však již zastává ve firmě určitou konkrétní roli. Na konkrétní požadavky v celoživotním vzdělávání má vliv i to, v jaké firmě daný profesionál pracuje. Různí dodavatelé stavebního projektu vyžadují různou rozsáhlost a podrobnost znalostí v jednotlivých oblastech. Stavební projektový manažer nebo generální dodavatelská firma bude potřebovat mnohem komplexnější znalosti a dovednosti z hlediska managementu než např. jednotliví dodavatelé vzduchotechniky nebo prosklené fasády, u nichž je zásadní důkladná znalost oboru a přesné zpracování zadání v souladu s požadavky investora.
Na různých stupních dodavatelského řetězce se tudíž bude lišit náplň práce BIM manažera nebo BIM koordinátora. Proto lze nově vzniklý Soupis potřebných dovedností a oblastí znalostí v souvislosti s BIM skutečně chápat jako mozaiku, kterou si sami sestavíte, do níž zasadíte přesně to, co potřebujete pro svůj obor, a rozvrhnete si spektrum znalostí a dovedností na míru. K tomu může významně pomoci i v dokumentu zpracovaný rozsáhlý přehled dostupné studijní literatury.
