Za poslední měsíc, kdy se intenzivně s kolegy zabýváme procesem výběru a ověřování klasifikačního systému pro Datový standard staveb (DSS) a další agendy BIM, se při diskusích s dalšími odborníky velmi často dostáváme do pasti. V čem ta past spočívá? Ve vztahování pojmu klasifikačního systému pouze na rozpočtování či dokonce na konkrétní cenovou soustavu, kterou dané organizace využívají pro stanovení ceny.
Tato zkratka je naprosto pochopitelná, avšak zcela mylná. Vyplývá ze stavu, že české stavebnictví nemá respektovaný klasifikační systém, který by pomáhal celému oboru rozpoznávat, rozlišovat a chápat stejné stavby či jejich části stejně. Neexistuje tu společný „jazyk“ mezi výrobci, architekty, projektanty, projektovými manažery, stavbyvedoucími, rozpočtáři, technology, dozory, ekonomy, Facility manažery atd. Z výše uvedeného je přeci patrné, že rozhovor „jazykem“ rozpočtu je jen malinkou součástí komunikace všech těchto pozic během celého životního cyklu stavby…
Potřebujeme mnohem více než jen seskupený rozpočet, jaký máme dnes, a to ještě s velkým otazníkem jak moc vhodně je uspořádán. Ale to je jiné téma. Popis a příklad k čemu nám může perspektivní klasifikační systém obecně pomoci je popsán v jiném článku. Zde si jen popišme, jak nový klasifikační systém ovlivní současné rozpočtování.
Jsem přesvědčen, že velmi pozitivně. Jednak přinese tolik potřebnou revizi desetiletí zakonzervovaných zvyklostí a jednak umožní se na ocenění stavby podívat i jiným úhlem než doposud. Nicméně nový klasifikační systém nebude vše bourat. Vůbec! Naopak umožní postupnou evoluční změnu pro ty, co ji budou chtít a klidně umožní ostatním setrvat v současných postupech.
Často jsem v uplynulých diskusí slyšel dotazy typu: Takže to nahradí TSKP? Nebo dokonce v dopravě široce používané OTSKP? Odpověď je stručná. Nikoliv! Klasifikační systém v informačním modelu stavby NEMÁ žádnou souvislost s použitou cenovou soustavou! Klasifikační systém pouze rozčlení do skupin určité společné prvky použité v konkrétním modelu stavby. A to pro jakékoliv účely! Nejen tedy pouze pro rozpočtování. Například i pro různé analýzy, simulace, přehledy, časové plánování, včetně správy a provozu stavby.
Další otázkou bývá: Proč tedy nepoužijete OTSKP či TSKP jako klasifikační systém? Opět celkem jasnou odpovědí je právě velice úzká zaměřenost těchto klasifikací pouze na oblast rozpočtování. Toto jednoznačně potvrdila i pro nás zpracovávaná Rešerše klasifikačních systémů.
Takže co se bude dít dále s cenovými soustavami? To je správná otázka, ale ne na nás :-). Odpovědi dostanete od tvůrců cenových soustav a je plně na nich, jak své komerční produkty zaměřené na relativně úzký úsek životního cyklu stavby přizpůsobí či prováží s novými možnostmi informačních modelů. Jsem přesvědčen, že perspektivní, široce používaný klasifikační systém s obecným využitím umožní i této oblasti zajímavý rozvoj.
