Už při práci v rámci EU BIM Task Group na přípravě plánu činnosti pro roky 2019-20 jsem měl možnost se osobně blíže seznámit se zástupcem z Estonska. Strávili jsme několik hodin zajímavými diskusemi o tom, co aktuálně v oblasti BIM na obou stranách děláme, a co máme v nejbližším období v plánu. Celkem „překvapivě“ jsme zjistili, že řešíme shodná témata.
A jedno z nich vyčnívalo – klasifikační systém.
Při detailnější diskusí jsme zjistili, že úplně stejný problém aktuálně řeší Finové i Litevci, takže logicky další krok byl zřejmý – pojďme se bavit společně. A tak vznikl workshop, který proběhl 31. října v Tallinnu, kterého se zúčastnilo cca 20 odborníků ze čtyř zemí.
Co je velmi zajímavé, to jsou společné výchozí podmínky všech zúčastněných států – podobná velikost ekonomiky, parciální starší klasifikační systémy v praxi, urgentní potřeba změny.
Krátký popis výchozích stavů partnerů:
Finsko – z pohledu praktického využití BIM jednoznačně nejvyspělejší. Avšak strategie bottom – top podle jejich vyjádření narazila na určitý limit a právě určení společného klasifikačního systému je jedním z nich. Není, kdo by osvíceně zavelel. Účastníci nebyli z vládních institucí.
Estonsko – velmi rozvinutá digitální společnost, v oblasti BIM zvolila cestu top – bottom a začínají oblastí povolovacích procesů. Koncentrují se na jejich digitalizaci za využití výstupů metody BIM a následné využití této metody při správě státního majetku. Zadán projekt na „vytvoření“ jednotného klasifikačního systému, který zpracovává Talinská technická univerzita.
Litva – v počátcích implementace metody BIM. Nereálný politický závazek na povinnost BIM, snaha zajistit masivní financování z prostředků fordů EU. Zvolili strategii top – bottom.
Průběh workshopu měl dvě části. V první jsme se vzájemně informovali detailněji, co kdo aktuálně děláme v oblasti klasifikačních systémů v souvislosti s BIM. Za nás jsme představovali dílčí výstupy PS03 – Užití BIM (Ing. Josef Žák) a Rešerši klasifikačních systémů (Ing. Petr Matějka). Velmi zajímavým zjištěním bylo, že systém, který z naší rešerše vyšel jako „nejzajímavější“ byl u všech účastníků nezávisle jmenován jako první místo jejich zájmu. Náhoda? Asi ne…
Druhá část workshopu byla věnována diskusi všech účastníků, kterou jsme spolu s Finy významně posouvali dopředu, neboť jsme již v tomto tématu udělali konkrétní kroky a naše znalosti a zkušenosti bylo velmi zajímavé sdílet. Určitě nám lichotil finský zájem o kurz češtiny, aby mohli prostudovat naše výstupy, které je velmi zaujaly a považovali je za skvělý podklad pro celý proces.
V diskusi se jednoznačně prosazovala strategie nevytvářet vlastní národní systém, ale naopak využívat synergie společného sdílení a postupného rozšíření standardu přes geografické hranice. Při adaptaci mezinárodního systému pro národní použití se nabízí dva scénáře – jednorázové převzetí a vytváření národní mutace anebo začlenění se přímo k mezinárodní aktivitě a minimalizovat národní specifika. Zde diskuse neměla již jednoznačný závěr.
Závěry, které jsme si z velmi zajímavé a přínosné akce odnesli:
Během workshopu jsme získali celou řadu zajímavých znalostí a věříme, že osobní kontakty, navázané během workshopu povedou v budoucnu k další zajímavé a užitečné spolupráci.
Aktuálně připravujeme scénář, jak se v dohledné době dostaneme ke kvalifikovanému rozhodnutí, který klasifikační systém pro národní datový standard informačního modelu BIM budeme v ČR využívat. Věřím, že se k tomuto milníku dostaneme nejpozději na konci prvního čtvrtletí 2019.
