Metoda BIM je již dnes běžnou součástí studia stavařských oborů. Zkušenosti z výuky shrnuje Zpráva o aktuálním stavu výuky na jednotlivých VŠ.
Od letošního září se již s metodou BIM musí seznámit všichni absolventi středních škol stavebního zaměření. Vešla již totiž v účinnost změna rámcových vzdělávacích programů (RVP) z roku 2020. Absolventi středních odborných škol by tak měli získat kompetence ve dvou základních patrech pyramidy kompetencí, kterou vytvořila platforma EDU BIM při České agentuře pro standardizaci. Zbylé tři úrovně znalostí by již měly budoucím stavařům pomoci získat vysoké školy. Pro ty ale není výuka metody BIM žádnou novinkou. Práce s informačním modelem se – v různých podobách – objevuje ve výuce již od devadesátých let, v posledních letech se pozornost zaměřuje zejména na metodu BIM. Ta je totiž považována za nejperspektivnější cestu ke Stavebnictví 4.0.
BIM propojuje fázi projektu a výstavby
Dnes už není metoda BIM vnímána jen jako nějaká hračka pro projektanty, ale jako proces propojující informace po celou dobu životního cyklu stavby – od prvotního záměru, až po fázi výstavby a následně správy či provozu. I proto je tak důležité, aby se s jejím používáním tedy seznámili nejen budoucí architekti a projektanti, ale všichni absolventi vysokých škol stavebního zaměření. Dokument Zpráva o aktuálním stavu výuky na jednotlivých VŠ vytvořila skupina zástupců vysokých škol při platformě EDU BIM České agentury pro standardizaci, která propojuje zástupce akademické sféry s dalšími odborníky z praxe. Dokument přináší přehled přístupu k výuce metody BIM na celkem sedmi fakultách pěti technických vysokých škol v Česku. Jedná se o státní vysoké školy se stavebně-technickým a architektonickým zaměřením.
Jednotlivé vysoké školy a jejich fakulty přitom při vytváření zprávy připravovaly podklady v jednotné struktuře tak, aby bylo možné jednoduše srovnávat a vzájemně propojit nejen přístupy k výuce metody BIM jako takové, ale také jejich zkušenosti, poznatky a postřehy. Každá část se skládá z úrovně fakultní a také úrovně jednotlivých studijních programů.
BIM prostupuje řadou programů
Pozitivním zjištěním je, že všechny dotazované vysoké školy se již – ve větší či menší míře – metodě BIM v rámci výuky věnují. Možná trochu paradoxně (pokud se na BIM podíváme z hlediska jeho historie) mají stavebně orientované instituce (např. fakulty stavební) k BIM stále trochu blíže než instituce zaměřené na architekturu (např. fakulty architektury). Pro stavební odvětví je BIM vnímán jako velmi významná metoda, zatímco pro obory architektury nejde o prioritu. U nich totiž stále převládá zaměření na model a mnohdy není dostatečně zdůrazněna správa informací o stavbě napříč celým jejím životním cyklem.
Vysoké školy ale neseznamují studenty s metodou BIM izolovaně, její poznávání prochází napříč řadou studijních programů, specializací a předmětů. To je velmi důležité, studenti tak získávají komplexnější pohled na to, jak metoda BIM mění způsoby práce v jednotlivých fázích životního cyklu stavby. Zároveň některé vysoké školy nabízejí specializační studijní programy či kurzy zaměřené na BIM. Tak se daří úspěšně naplňovat jednotlivé stupně kompetencí, jak je platforma EDU BIM Agentury ČAS definovala ve svém dokumentu Soupis potřebných dovedností a oblasti znalostí v souvislosti s BIM, byť je nutné konstatovat, že zatímco některé vysoké školy se s dokumentem plně ztotožnily, další se s ním teprve seznamují.
