Na přípravě datového standardu staveb (DSS) se pracuje již delší dobu. Přesto k vydání první, kompletnější verze ještě kus chybí. Podle projektové manažerky Kateřiny Schön je důvodem rozmanitost stavařských profesí. „Problém je, že každá stavební profese na něj nahlíží z trochu jiného úhlu, má od něj trochu odlišné očekávání. Proto je velmi těžké najít společnou řeč,“ vysvětluje. Zní to možná trochu paradoxně, vždyť DSS potřebujeme hlavně proto, abychom mohli sdílet informace po celý životní cyklus stavby, napříč všemi stavařskými profesemi, z čehož budou profitovat všichni. S trochou nadsázky lze říci, že by měl být společnou dorozumívací řečí. „Datový standard staveb zajistí, aby si všechny stavební profese plynule předávaly ty informace, které v daném okamžiku potřebují a které je druhá strana schopna přijmout,“ doplňuje Kateřina Schön a s lehkým úsměvem poznamenává: „Vlastně bychom potřebovali nějaký ´komunikační standard´, abychom dokázali sladit různé úhly pohledu všech zainteresovaných a na datovém standardu staveb se byli schopni domluvit.“
Hned ale připomíná, že podle jejího názoru jsme konečně na dobré cestě. „Už se podařilo najít alespoň základní shodu napříč profesními organizacemi zodpovědnými za návrh stavby na datovém standardu pro stavební povolení,“ popisuje Schön situaci, ve které se projektu přípravy DSS ujala, a pokračuje: „V dalších fázích chceme pracovat na prohlubování této shody. Chtěli bychom do diskuse přibrat také zástupce zhotovitelů.“ Klíčové pro úspěšné dosažení cíle je podle ní zajistit, aby naši partneři věděli, co a proč se dělá, jak se to dělá a s kým, aby znali harmonogram přípravných činností. „Musíme našim partnerům napříč celým oborem vysvětlit, že veškerou jejich snahu, ale i jejich znalosti a dovednosti, které jsou ochotni poskytnout, chceme při přípravě DSS využít a využijeme,“ říká.
Jak vytvářet strukturované informace
Digitalizace se bez určité míry standardizace nemůže nikdy obejít. Skutečná digitální data musí být – alespoň částečně – automatizovaně zpracovatelná a opakovatelná. Potřebujeme zajistit, aby informace uložené v digitálním modelu stavby (DiMS) byly schopné sdílet všechny různorodé stavební profese, přičemž každá z nich má na DiMS jiný pohled, jeho jiný účel užití a používá jiné nástroje. „Úkolem DSS je zajistit, aby si všichni rozuměli. K tomu potřebujeme zaznamenávat informace ve strukturované podobě. Datový standard staveb tedy vzniká proto, abychom napříč celým oborem stavebnictví mluvili stejným jazykem a s informacemi pracovali podle stejných pravidel. Jen tak bude fungovat sdílení informací,“ říká k tomu Kateřina Schön s tím, že součástí DSS je i soubor pravidel, která jsou potřebná k tomu, aby například stát dokázal nabídnout rychlé a transparentní digitální stavební řízení, a prostřednictvím digitalizace také získal lepší přehled o svém majetku. „Tím veřejná správa získá možnost svůj nemovitý majetek také mnohem efektivněji spravovat a udržovat,“ doplňuje. Dorozumívacím jazykem mezi softwarovými systémy je formát IFC.
S pomocí datového standardu staveb dokážeme vytvořit strukturovaná data, ne pouze soubory a výkresy. „Pokud chci stavět nebo rekonstruovat, potřebuji vědět, z jakých částí se daný objekt skládá. Díky datovému standardu a klasifikaci jsme schopni tyto části přesně najít, identifikovat a správně pojmenovat,“ popisuje Schön a doplňuje příklad: „Vím, že datový objekt - okno bude vždy zatříděno jako okno, a zároveň také vím, že toto okno má v DSS svou datovou šablonu. V jejím rámci jsou pak prostřednictvím skupin vlastností popsány vlastnosti onoho okna, které do modelu zadává projektant podle daných pravidel pro různé stupně stavebního řízení. Ideálně je jako podklad ve stejné šabloně datově dostane již od výrobce oken. A tuto stejnou šablonu pak může rozšířit investor, který si prostřednictvím BIM protokolu a jeho příloh určí rozsah informací, které požaduje pro svoje budoucí účely užití.“
Podle Kateřiny Schön DSS poskytne standardní pojmy, strukturované číselníky a strukturované grafické podrobnosti, které pomohou vytvořit zadání podle potřeb zadavatele. Datový standard staveb tak výrazně zjednoduší zadávání veřejných stavebních zakázek. Na základě dobře sestaveného zadání pak dokáže projektant a po něm zhotovitel stavbu realizovat a investor výstavbu kontrolovat. Všichni mluví stejným jazykem a předávají si strukturované informace sestavené podle stejných pravidel v jednom standardu. „Datový standard je souborem grafických a negrafických informací. Součástí DSS je i předpis jak uvedená data zapsat do otevřeného formátu IFC. To je část, která je určená pouze pro využití dodavateli softwaru, jejichž produkty budou díky tomu moci strojově pracovat s informacemi z DiMS a tyto informace jednoduše předávat do dalších stupňů stavebního řízení,“ říká.
Role veřejného zadavatele posílí
V centru pozornosti odboru Koncepce BIM České agentury pro standardizaci, v němž má Kateřina Schön vytvoření datového standardu staveb na starosti, jsou zadavatelé veřejných stavebních zakázek. Právě ti by měli postupně od roku 2023 začít pracovat v digitálním prostředí s využitím metody BIM. „Pohled veřejného zadavatele je pro nás určující. Chceme ho naučit, že je to on, kdo si stanovuje proveditelná pravidla, on si má férově určovat co chce a potřebuje, nikoli trh. Ten se musí přizpůsobit potřebám veřejných zadavatelů, zatím je to spíše naopak a to určitě není v pořádku,“ připomíná.
I proto je jedním z pilířů metody BIM tak zvaný BIM protokol, který byl vydán před několika týdny. Kateřina Schön k tomu říká: „Formulace v rámci BIM protokolu umožní v příloze požadavků na informace definovat datovou strukturu informací, kterou zadavatel od projektanta potřebuje. Obsah informací se samozřejmě mění prostřednictvím tak zvaných účelů užití – jiný rozsah informací je potřeba například pro stavbu mateřské školy, jiný pro jadernou elektrárnu, a zcela odlišný pro garáž. Díky datovému standardu bude zadavatel vědět, jaká data potřebuje pro danou fázi stavebního řízení, a také kdo je za ni zodpovědný. “ Ihned připomíná, že právě díky tomu si zadavatel může poměrně snadno vybrat, do jakého detailu chce modelovat. Součástí toho budou samozřejmě informace nutné ke splnění zákonných povinností, ty budou také provázány v brzké budoucnosti například na digitální stavební řízení.
Je to velká změna a proto je podle Schön potřeba být velmi transparentní. „Zároveň se musíme snažit vzájemně chápat, vyjít vstříc potřebám jednotlivých profesí, aby DSS skutečně splňoval nároky všech aktérů,“ vysvětluje s tím, že aktérem může být projektant, který se na vše logicky dívá z pohledu povinné vyhlášky č. 499, může jím být zadavatel, který chce efektivně stavět a dodržuje pravidla 3E, stejně jako zhotovitel, který má trochu jiné účely užití a proto i jiné potřeby. Kateřina Schön ale připomíná, že trochu jiný přístup potřebuje klasická pozemní stavba a jiný dopravní či technická infrastruktura. Pokud mají jeden společný datový standard staveb využívat všichni, musí odrážet jejich specifické potřeby, a tedy je potřeba při jeho vytváření najít skutečně rozsáhlý průnik různých požadavků a pohledů.
Digitalizaci se stavebnictví nevyhne. Proto se musíme domluvit
Projektu přípravy datového standardu staveb se Kateřina Schön ujala po několika letech vlastních zkušeností mimo jiné s řízením ICT projektů ve veřejné správě. Právě projektový přístup je podle ní klíčem k úspěšnému završení snahy o přípravu tohoto klíčového standardu. „Doposud nebyl jednoznačně určený vhodný koordinátor, někdo, kdo bude za projekt zodpovídat. Potřebujeme osobu, která bude schopna důsledně kontrolovat a koordinovat práci všech, kteří na přípravě DSS spolupracují. Musíme si jednoznačně definovat cíle, k nim přiřadit záměry, ovšem už s konkrétními úkoly, termíny či milníky,“ říká důrazně a pokračuje: „Za úkol nemůže být nikdy odpovědná skupina, ale musí to být vždycky konkrétní osoba s konkrétním termínem plnění. V případě, že někdo své úkoly neplní, musí projektový manažer přes řízení rizik tuto skutečnost dopředu předjímat a určit cestu, která povede k eliminaci nedosažení konkrétního cíle.“
Touto osobou by měla být právě Kateřina Schön. Principy a pravidla jsou pro DSS konkrétně popsány v právě zveřejněném dokumentu Strategie vytvoření a správy datového standardu staveb (DSS). V něm upozorňuje: „V rámci nastavení strategie a plánu rozvoje DSS je vytvořena nová řídicí struktura vyznačující se formou projektového řízení.“ Cesta k dosažení cíle, tedy vytvoření datového standardu staveb přijatelného napříč celým stavebním a zadavatelským sektorem, vede podle Kateřiny Schön přes plnění dílčích cílů, tak jak je to v projektovém řízení běžné. „Dílčí cíle musí být nastaveny podle principu SMART, tedy jsou konkrétní, měřitelné, proveditelné, realistické a časově dosažitelné,“ připomíná základní pravidlo.
„I když cesta k všeobecně přijímanému DSS nebude úplně snadná, jsem přesvědčena, že jsme na dobré cestě. Máme celou řadu kvalitních dílčích částí a v základních principech jsme již společnou řeč našli,“ uzavírá Kateřina Schön optimisticky.
