V jakých případech by měl objednatel začlenit volitelná Licenční ujednání do smluvní dokumentace?


Nejprve je třeba si ujasnit, co taková licenční smlouva (resp. Licenční ujednání pro Český smluvní standard, Design-Bid-Build) upravuje a k čemu se vztahuje.

 

Licenční smlouvu jako základní smluvní typ upravuje v českém právním řádu základní soukromoprávní předpis, občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ObčZ“). Občanský zákoník kodifikuje vedle obecných ustanovení také v § 2371 a n. ObčZ zvláštní ustanovení pro licenci k předmětům chráněným autorským zákonem. Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva autorské dílo užít v původní nebo zpracované či jinak změněné podobě, a to určitým způsobem nebo všemi způsoby užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném.

 

Úpravu licenční smlouvy najdeme v ObčZ, kdežto úpravu autorského díla musíme hledat v autorském zákoně (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „AZ“).

 

Objednatel (veřejný zadavatel) by tak měl začlenit volitelná Licenční ujednání pro Český smluvní standard, Design-Bid-Build (případně zvolit jiný způsob k ošetření autorských práv k dílu chráněnému AZ) tehdy, vnikne-li v rámci výstavby dílo, které požívá autorskoprávní ochrany (dále jen „Autorské Dílo“). Autorský zákon však nechrání každé dílo z oblasti architektury, ale jen takové, které splňuje následující pojmové znaky vyžadované AZ:

 

a)         dílo musí být literární, umělecké nebo vědecké,

b)         jedinečnost díla jako výsledek tvůrčí činnosti autora,

c)         tvůrčí činnost autora,

d)         vyjádření v jakékoli objektivně vnímatelné podobě,

e)         absence vyloučení z autorskoprávní ochrany, kdy není 
            autorskoprávně chráněna pouhá myšlenka, velmi
            jednoduchý návrh, nápad, obecné tvary (krychle, kvádr, 
            apod.), typické znaky architektonického stylu (§ 2 odst. 6
            AZ) a kdy je z autorskoprávní ochrany vyloučeno také tzv. 
            úřední dílo (např. opatření obecné povahy a jiná taková
            díla) kvůli zvýšené ochraně veřejného zájmu (§ 3 písm.   
            a) AZ). 

 

Všechny shora uvedené znaky musí být splněny kumulativně, jinak se o Autorské Dílo nejedná. Z toho vyplývá, že ne každé dílo vytvořené architektem či stavebním inženýrem je chráněno AZ, ale je chráněno pouze takové, které splňuje shora uvedené znaky. Snahou tohoto článku není a ani nikdy nemůže být určení, jak by mělo dílo z oblasti architektury vypadat, aby spadalo pod ochranu AZ, neboť je třeba vždy vycházet z konkrétního případu. Posouzení pojmových znaků díla je otázkou právní, avšak k jeho závěru je v některých případech třeba dospět na základě odborného posouzení (např. znaleckého posudku). Zjednodušujícím vodítkem, vycházeje z německé judikatury, může být, že takové dílo vybočuje z řad běžného stavitelství.

 

Autorské Dílo je jako nehmotné dílo chráněno AZ, kdežto hmotný substrát jako je kupříkladu architektonický návrh (studie) nebo projektová dokumentace je předmětem práva vlastnického.

 

Převodem vlastnického práva se automaticky ani v pochybnostech nenabývá právo dílo užít, nevyplývá-li z AZ jinak.

 

Autorské právo k Autorskému Dílu vzniká v okamžiku, kdy je takové Autorské Dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě (§ 9 odst. 1 AZ). Autorské právo je tak založeno na bezformální ochraně Autorského Díla.

 

Architektonické (Autorské) Dílo prochází určitými vývojovými fázemi. Základní, stěžejní myšlenka je obsažena v tzv. konceptu – duševní imateriální podstatě díla. Byť je taková myšlenka jakkoli pro architekty či stavební inženýry významná, není autorskoprávně chráněna, neboť je chráněno až její autorskoprávní vyjádření (§ 2 odst. 6 AZ). Tento základní koncept díla je dále zachycen v dvojrozměrné podobě architektonickými skicami či následně návrhem (nebo také studií), který je první vývojovou fází tvorby díla a v něm se také zpravidla ponejvíce projevuje kreativita autora (generující se v tzv. silných, autorskoprávně chráněných prvcích Autorského Díla). Pak dochází k dalšímu (ať již tvůrčímu či netvůrčímu) propracování Autorského Díla v podobě architektonické studie do podoby projektové dokumentace. Následně velmi zjednodušeně řečeno dochází k rozmnožení (jakožto terminus technicus - § 13 odst. 2 AZ) do podoby trojrozměrné (stavbou).

 

Musíme rozlišovat Autorské Dílo jako druh díla výtvarného chráněného proti neoprávněnému rozmnožení stavbou a zároveň ve zcela výjimečných případech jako Autorské Dílo vyjádřené stavbou, aniž by mu předcházely jiné tvůrčí fáze.

 

Je však třeba zdůraznit, že tyto fáze nemusejí být totožné s fázemi vyplývajícími z veřejnoprávních předpisů (předprojektová příprava stavby, projektová příprava stavby, zadávací a prováděcí fáze); navíc uplatňování práva soukromého je dle § 1 odst. 1 in fine ObčZ nezávislé na uplatňování práva veřejného. To jinými slovy znamená, že porušení norem veřejného práva nemusí vést k porušení autorských práv a naopak. Jako příklad se uvádí, že autorem Autorského Díla může být kdokoli, nikoli jen autorizovaný architekt, kdežto kupříkladu Autorské Dílo v podobě projektové dokumentace může (kromě výjimečných případů) předkládat k územnímu či stavebnímu řízení (nebo ke společnému řízení) jen autorizovaný architekt (nebo i autorizovaný inženýr).

 

Nutno zdůraznit, že autorem Autorského Díla může být jen fyzická osoba.

 

Z rozličných důvodů se může stát, že autorem Autorského Díla v podobě architektonické studie může být někdo jiný než ten, kdo ji přepracoval do projektové dokumentace (jako rozmnoženiny Autorského Díla bez autorskoprávního přínosu, kdy se zjednodušeně řečeno žádné další nové silné prvky Autorského Díla neobjevují a jen se kopírují z původního Autorského Díla v podobě architektonické studie, či jako díla tzv. odvozeného, kdy vzniká nové Autorské Dílo s jinými silnými, autorskoprávními prvky).

 

V takovém případě (ale samozřejmě mohou vznikat i další různé rozličné případy podle situace) by měl objednatel (veřejný zadavatel) myslet na sjednání podlicence (dle poskytnuté licence autorem) k užití původního Autorského Díla s projektantem, čímž v případě Licenčního ujednání pro Český smluvní standard, Design-Bid-Build dojde k řetězení podlicencí (resp. k poskytnutí další podlicence zhotoviteli stavby).

 

Doporučuje se proto objednateli, aby se v případě těchto a obdobných složitých případech raději obrátil na odborníka, který mu s ošetřením autorských práv v architektuře poradí.

 

 

kontakty
Česká agentura pro standardizaci
Právní forma: státní příspěvková organizace
IČ: 06578705
DIČ: CZ06578705
Adresa: Biskupský dvůr 1148/5, 110 00 Praha 1
Datová schránka: 4htvpem
www.koncepcebim.czwww.agentura-cas.cz
E-mail: bim@agentura-cas.cz
newsletter:
odebírat
naše zahraniční aktivity
spolupracujeme
mediální partneři
partneři
Copyright © 2024 BIM
databaseusertagcrosschevron-up