Seminářů a konferencí zabývajících se metodou BIM z různých pohledů, se dnes koná spoustu. Přesto byl červnový workshop pořádaný Asociací pro veřejné zakázky něčím unikátní. Často se totiž setkáváme s tím, že jednotliví vystupující povídají sice zajímavě, ale jako by neslyšeli nikoho jiného než sebe. Ne ale tentokráte, skvěle připravený moderátor Radovan Kareš dokázal vytvořit skutečně pracovní a především kreativní atmosféru.
Tradiční „přetlačovaná“ ve snaze prosadit svůj pohled se nekonala a více než třicítka účastníků tak skutečně mohla sdílet nápady, postřehy a zkušenosti. A v této pozitivní a motivující atmosféře se nakonec ukázalo, že ačkoli se v některých názorech a pohledech lišili, cíl je vlastně společný a stejný. Proto se mohl nakonec zrodit také společně vytvořený Akční plán zadavatele, který shrnuje, co vše čeká ty, kteří s přípravami na používání metody BIM ještě nezačali.
Vzdělávání i správně nastavená očekávání
Zástupci veřejných zadavatelů, nezávislí administrátoři či konzultanti veřejných zakázek dokázali v pěti skupinkách diskutovat s projektanty a zhotoviteli. Názory se tak postupně tříbily v rámci malé skupiny a následně pak ve větším fóru. Nakonec tak bylo možné skutečně sestavit plán, na kterém se většina shodla. A z pohledu odboru Koncepce BIM Česká agentury pro standardizaci je velmi potěšitelné, že tyto závěry jsou koncepčně plně v souladu s jeho vydanými materiály.
Ať chceme nebo nechceme, metoda BIM bude mít poměrně zásadní dopady na dosavadní způsob práce. Základem každé úspěšné strategie jejího zavedení tak musí být připravený program vzdělávání. Ten dá možnost jednotlivým zaměstnancům nejen získat nové potřebné znalosti i kompetence a adaptovat se na změnu, ale pomůže také zmírnit či odstranit zcela přirozený strach z neznámého. Akční plán zadavatele navrhuje vytvoření pro každou organizaci specifického plánu vzdělávání, který bude sestaven na základě znalosti vlastního rozsahu změn (analýza), které bude zavedení BIM do organizace znamenat.
Důležitým pilířem – a také jednou z nejviditelnějších změn, kterou BIM přináší – je používání společného datového prostředí (CDE). Bez něj skutečně v podstatě nelze dosáhnout stavu, kdy budou všechny relevantní informace o stavbách sdíleny na jednom místě. Proto by dalším krokem zadavatele měla být volba CDE, které bude používat. V současnosti se nám daří konečně do běžné praxe prosadit koncept, že provozovatelem CDE má být vždy vlastník stavby (tedy veřejný zadavatel), protože jen tak zůstane konečným vlastníkem všech informací v CDE uložených.
Zdánlivě nedůležitým, ale ve skutečnosti stěžejním, krokem je také správné nastavení očekávání od digitálního modelu stavby (DiMS). Nastavení potřebné podrobnosti modelu tak, aby obsahoval všechny potřebné a zároveň co možná nejméně „nadbytečných“ informací, není úplně jednoduché. Základní nastavení vzájemných požadavků a pravidel pomůže strukturovat BIM Protokol, který je zvláštní přílohou smlouvy o dílo.
I když spravujeme informace o stavbě v digitálním prostředí, některé věci zůstávají. Bez dobře zpracované zadávací dokumentace prostě stavět nejde. V případě využití metody BIM je v ní navíc potřeba zohlednit, že si bude zadavatel a zhotovitel vzájemně předávat digitální informace a současně licenčním ujednáním upravit nejen práva k samotné stavbě, ale také modelu.
Změna je součástí digitálního světa
Jednou z – pro někoho možná znepokujících – změn, které přicházejí s digitalizací jako takovou, je dynamika. Nic není neměnné. Metoda BIM umožní jednoduše a rychle vyhledat informace, a rozhodovat se pak na základě dat a faktů, nikoli domněnek. Věci se už nedělají jen proto, že se dělaly dvacet či padesát let předtím, ale kdykoli je možné vyhodnotit situaci a třeba změnit rozhodnutí. Je proto potřeba – a na workshopu AVZ to opakovaně zaznělo – oprostit se od pocitu, že změna znamená chybu. Tak už to není, změna znamená jen cestu k lepšímu řešení.
Proto i při zavádění metody BIM, ale i během jejího používání, je potřeba vyhodnocovat jednotlivé kroky, ověřovat, že přijatá strategie skutečně vede k cíli, a pokud ne, upravit ji. Třeba na základě zkušeností z pilotních projektů.
